Bohužel mám dnes už málo času, tak sem prozatím dávám odkaz
kde se auto nachází jak bude jen trocha času, tak se víc rozepíšu.

Po dvou dnech a asi celkové půl hodině jsem vypotil tohle. Neusněte u toho.

Vezmeme to pěkně po pořádku. V roce 1997 jsem po neúspěšném pokusu v podnikání dostal nabídku od kamaráda, který dělal obchodního zástupce u nejmenované firmy, abych pro něho dělal řidiče za celkem slušné peníze. Nedalo se odmítnout a od té doby se ze mě stal noční pták

.Vydržel jsem to u něj celkem 9 let. Po 5 letech jsem začal pracovat i přes den a u kamarádů jsem si vysloužil přezdívku "Robot"

.Denně jsem spával něco kolem tří hodin a samozřejmě se to začalo promítat i do mého pracovního výkonu a soustředění.Po třech havárkách, kdy jsem si připadal že vydělávám už jen na auta a pokuty, jsem zanechal nočního ježdění a začal pracovat jen přes den.Tímto mu aspoň děkuji, za získané zkušenosti na silnicích.(Neskutečný když jsem najednou mohl spát i 8 hodin)

. V té době mě začínalo být malé naše rodinné auto (Felície pick-up) a také z důvodu bodového systému jsem se rozhodl pořídit rodinné auto, kde může v zadu pohodlně sedět i má malá dcera.V plánu jsem měl sehnat něco do 100 000,-Kč. V té době měl soused už svou druhou crxi.(První mu po týdnu ukradli). Jednou jsme venku kecali o autech a on začal básnit o jízdních vlastnostech tohoto auta. Nevěřil jsem mu ani slovo, tak se rozhodl mě přesvědčit zkušební jízdou s tím,že mě to i půjčí. No řeknu vám, byl to můj nejkrásnější zážitek (samozřejmě až po sexu

).Začal jsem hledat na netu mé budoucí auto a ne a ne na něco pořádného narazit.V té době se drželi crxa s cenou už pěkně dlouho vysoko.A i Crxa v průměrném stavu nebyla nejlevnější.Po pár nezdařených telefonátech, kde se na druhé straně ozvalo vždy „Bohužel, už je prodaná“, jsem se konečně dočkal a našel mou vyvolenou v Karviné. Její minulý majitel se chvástal, jak se o ni pečlivě staral a já jako zkušený nemechanik jsem mu zobal z ruky. Po příjezdu domů, kdy ze mě pomalu opadalo nadšení, jsem byl donucen pořídit další rodinný vůz. V té době jsem se opět navrátil k pracovní činnosti v podnikání a celkem se začínalo dařit. Začal jsem uvažovat o prodeji crxa a pořízení např. Accorda type-R, jenže jsem zjistil že mám celkem hluboko do kapsy a já nejsem tip člověka co si hned půjčuje peníze. Došel jsem k závěru že bohatě postačí o5 Felície, ale tentokrát combi a crxa zůstane jako víkendové autí. V plánu byla kompletní renovace. Po roce spoření, kdy céro odpočívalo u mého otce na mlatě

jsem na občanském sdružení narazil na inzerát, kterému nešlo odolat. A tak po rozmluvě se sousedem, (něco ve smyslu “ rychle mě to rozmluv nebo udělám nějakou blbost“) jsem absolvoval telefonát s prodávajícím, s kterým jsem se domluvil na prohlídce a případné koupi. (soused neumí přesvědčovat

) Příštího dne už jsem seděl v kamošově odtahovce a drkotal se po naší skvělé D1. Opravdová slast na můj rozbolavělí krk

. Po příjezdu do vesnice jménem Strašice, jsem měl stále smíšenější pocity a nemělo to nic společného s oním názvem. Po zběžné prohlídce auta jsem si začal představovat co mě asi tak všechno čeká než se poprvé budu moct svézt „legálně“ po silnici. Motor B18c6 (pro neznalé srdíčko co obyčejně patří Integře type-R) šlapal bez menších problémů. Sluch trhající Invidia, nová spojka, říkám si to se mě vyplatí. Nakládám auto a po domluvě jak to bude s ostatníma dílama co ještě nejsou na autě namontované odjíždím. Smíšené pocity umocňuje tupá bolest od krční páteře až do města zvaného Brno. Přijíždíme kolem půl desáté v noci. (Už se začínám rozepisovat moc

, tak to trochu zkrátím ať už Vás nenudím.) Po strasti plném přihlašování, odhlašování, likvidování a rozhodování které že to auto dát vlastně do pořádku jsem konečně dospěl k závěru. Nyní se dali věci konečně do pohybu a výsledek by měl znít. Má první crxa „z Karviné“ ED9, motor B18c6, originální stav s předkem z EE8 a pár vychytávek.

Snad v roce 2010 ochutnám sílu VTECu.
Pro ty co to dočetli až sem DĚKUJI
