Modré nebo spíš podle origo názvu nebesky modré céro se u mě vyskytuje opakovaně už nějaký čas, ale tohle si nejspíš nechám, dokud z něj budu schopen vylézt a dokud doma dokážu najít patřičné klíče od něj. Jinými slovy, dokud u mě nezaparkuje nějaký Parkinson nebo jiný podobný prevít.
Někdy snad sepíšu podrobnější povídání o tom, kdo kdy kde a jak, v tuhle chvíli chci hlavně poděkovat Lazikovi, který mě na něj upozornil a vyhecoval mě, abych jej koupil a pomáhal mi ho detunit, pak Davidovi, který se chopil převozu na podvalu, poté Georgovi, který se ujal karosářských a dalších prací, zařídil lakování a v neposlední řadě Nevemu, který pak dodělal nějaké mechanické věci a zařídil přihlášení na veteránské doklady.
Trvalo to? Trvalo, déle než bych si přál a čekal, ale hlavní je, že je céro v provozu a mohu s ním začít jezdit.
Přidávám pár fotek, původní a současný stav (céro bylo původně modré, nalakované na černo a v Rakousku vytuněno).
Márinka - crx EE8
Moderátor: Minor
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti