Skoro celé jsme to rozebrali, teď nám kolem auta leží hromada harampádí a my nevíme, co s tím a sraz se pomalu blíží. Samozřejmě si dělám srandu, ale původně to měla být jen výměna čepů a silentbloků, ale nějak se mám to zvrhlo a je z toho už měsíční kompletní renovace nejen podvozku.
Při rozebírání jsme zjistili, že dost věcí (některé prostě stářím a některé i zásahem někoho šikovného) není k použití a museli jsme začít objednávat další nové díly. Takže padlo rozhodnutí, že když už to děláme, tak pořádně! Špatné věci vyměníme a co půjde, pošleme na pískování a do komaxitu.
Už po prostém sundání kol jsme objevili několik nepříjemných překvapení. Na tlumičích tak nějak volně plandaly pružiny, podepřené "home-made" výškově stavitelnými podložkami s maticemi z prostého měkkého hliníku, který se už při lehkém zatlačení bortil a závit mizel. Jedna pružina byla prasklá cca v polovině své délky a ostatní byly zařízlé na "zhruba stejný" rozměr. Prasklá pružina svým ostrým koncem rozryla horní uložení na tlumiči. Docela nás rozesmálo samotné uchycení tlumičů v podbězích. Z celkem čtyř šteftů byl na pravo jeden utržený a zbylé tři tedy raději neutažené. Nicméně hlavně, že byla mezi uloženími tlumičů rozpěra!
Při dalším pohledu do podběhů jsme si nemohli nevšimnout volně visících, neuchycených brzdových hadiček, které díky tomu, jak se volně motaly mezi těhlicemi, poloosami a tlumiči, byly již na několika místech téměř prodřené - na všech kolech. Už po sundání kol se tedy začal seznam věcí, které je potřeba nakoupit a vyměnit, rozrůstat.
Další pohled patřil čepům. Kromě čepů řízení byly ostatní ve špatném stavu, suché s roztrhanými prachovkami. Pravý spodní čep byl rekordmanem - vůle odhadem okolo dvou milimetrů - tedy za pět setin vteřiny dvanáct..
Velké obavy jsme měli z toho, jestli půjdou povolit a rozebrat všechny části zavěšení. Tedy jestli nebudeme trhat jeden šroub za druhým - zejména ty, které drží v kastli. Naše obavy se ale nenaplnily. Většinu důležitých šroubů při posledním servisu dobře promazali a utáhli, takže šly povolit a vytočit dobře. Nějaké ty šroubky se ale přecijen bez odvrtávání neobešly. Například torxy v zadních ramenech někdo v minulosti zkusil povolit pravděpodobně imbusem, rozdrbal je a pak to vzdal...
Dalším překvapením pro nás byla ramínka zadní sbíhavosti. Jedno bylo originální díl, druhé zajímavým způsobem prodloužené asi o dva centimetry. Prostě ho někdo v půlce přeřízl a vevařil tam kus pásovinky. Přičemž v karoserii bylo toto ramínko uchyceno na dorazu svých možností a stejně to bylo málo - bylo příliš dlouhé... Proč to??
Po rozebrání jsme vylisovali staré čepy, silenty z ramen a ložiska. Silentbloky na tom sice nebyly až tak špatně, ale když máme nakoupené Strongflexy...

Nejlépe na tom byly velké puky zadních ramen. Ty jsme opatrně vylisovali a nechala jsem je do civica - domácího pracanta.