- Prasklé zadní levé světlo, střed bez nápisu vtec - obě světla vyměněna, střed originál s nápisem vtec (500,-)
- Demontáž puding prahů rieger a nainstalování originálních (400,-)
- Demontáž puding blatníků a nainstalování originálních (1700,-)
- Instalace poface lišty na spolujezdcovi dveře (200,-)
- Nefungující levé zrcátko - výměna za kopii elektrických zrcátek od Spoon (1500,-)
- Výměna motorového oleje Castrol 10W40 a origo filtr Honda (1500,-)
- Netěsnící střešní okno - výměna mechanismu (1000,-)
- Výměna čepů řízení (1000,-)
- Při brždění otřesy a po chvilce ochabnutí brzdového pedálu - výměna kotoučů a brzdové kapaliny (3000,-)
- rozdílná přední ramena a chybějící stabilizátor - koupě nových ramen a stabilizátoru, výměna silentbloků (3000,-)
- provedena geometrie (1000,-)
- Koupě předních dolních a horních čepů (2000,-)
Netěsnící bauset čelního okna (zatím jsem si zařídil pojištění čelního skla, takže bude výměna - 900,-/rok)
Koroze lemů, prahů a blatníků kvůli rieger pudingu
Cvakající LMA v motoru
Pozičky z ED9
levý ee8 blinkr prasknutý
zatuhlé řazení
potrhané sedačky
Jak jsem k ní přišel?
Takže, jak to vše vlastně začalo? Redy žil ve svém hrádečku s princeznou jménem ED9, žili spolu krásným životem celých 7 let, jenže Redymu přišlo, že mu princezna stárne před očima a tak začal mít choutky plastického chirurga a stále se snažil něco na své princezně vylepšovat, až to dopadlo tak, že měla plastiku kam se jen člověk podíval a tak Redy usoudil "tudy cesta nevede" a zastesklo se mu po staré dobré krasavici...tento příběh všichni dobře znáte, tak přejdeme k druhému...
A co se nestalo! Tu Cody v sousedním království, ve svém harému několika starých princezen, rozhodl se s jednou rozvésti a nabídl jí ostatním a to za velmi krásnou cenu 35tisíc zlaťáků! Když jsem viděl její obrazy na internetu, zamiloval jsem se na první pohled, ta musí být má! Neváhal jsem ani minutu a rozhodl se přenechat svou chuděrku nějakému pořádnému plastickému chirurgovi a netrvalo dlouho a skutečně si pro ní jeden až z dalekého Moravského království přijel a s úsměvem na rtech s ní ihned odjel.
Mezi mnou a Codym už v té době probíhal čilý poštovní ruch a přislíbil mi, že mi tuto krasavici pohlídá a ostatní nápadníky bude zatím posílat domů. Ale peníze už jsou v pokladnici a nic nebrání tomu si pro krasavici si zajet. Jenže, další princezna na cestování v garáži není, tak jsem poprosil velmi hodného Minora, zda by mě tam nevzal. Velmi hodný Minor neváhal ani minutu a cesta byla domluvena. Přesně 2.dubna léta páně 2011 se mohlo vyrazit.
Redy postižen jistou chorobou nemohl tu noc ani očko zamhouřit a celým jeho tělem proudilo silné natěšení. Hned brzy ráno vyrazil směrem do Minorova království a velkého Pražského hradu a přesně v 8:55 dorazil na místo, tedy 5minut před domluveným časem. Minor už zjevně také v natěšení, pohrával si v onen čas se svou princeznou v garáži a v cukuletu byli oba na silnici. Pak Redymu dovolil aby princezně umyl oči a jiná po zimě špinavější místa a mohlo se vyrazit!
Musím uznat, že jeho princezna je ve velmi luxusním stavu a všichni mu jí samozřejmě patřičně závidí, i když není typ, na který jsme zrovna zvyklý...má trochu velký zadek
Cestou, u jednoho hostince, kde se čepuje Natural 95 se k naší družině přidalo další království, pana Muldera
...zde už typ princezny seděl, krásný malý zadeček a ve velmi luxusním stavu, jednou musím mít také takovou princeznu, usoudil jsem a pevně jsem se na to posadil do Minorových VTEC sedaček. Z tohoto setkání máme i první dochovaný obraz.Jej, ale nemilé zjištění a zprávu sebou nesl Mulder, prý nemá oprávnění jezdit po těch největších cestách, jakousi dálniční známku nemá...dobrá tedy, rozbalujeme mapu a díváme se na malé cesty lemované krásnou přírodou...a vyrážíme!
Ale poslat toho Muldera do čela družiny nebylo nejšťastnější řešení a tu obdivoval krásy jakéhosi vinařství...
...tu zase našel cestu přes neuvěřitelně dlouho zatarasenou cestu ohnivým ořem...(což se mi i nakonec i hodilo a došel jsem si na malou do nedaleké trávy
)...no a tu tolik pelášil až se za ním prášilo, že jsme mu jen tak tak stačili
Minor si ale cestu také velmi užíval a věrně Muldera s lišáckým úsměvem následoval
cestou jsme projeli mnoho temných hvozdů
jistě v nich bylo plno loupežníků...ale s mnohem slabšími princeznami, tak jen zírali zpoza stromů ...někteří ale přeci jen útok volili a snažili se nám cestu vpřed zatarasit jejich nemotornými princeznami...no spíše velmi zavalitou dámou v letech
...ale stačilo hvízd písk vrrrrrrrrm brrrrrrrm a pelášili jsme si to dál ke Codyho království 
a jsme tu! Jihočeský kraj, království pana Codyho!
v jeho harému jsme našli mnoho zajímavých kusů 
Nepotěšilo nás, že zrovna v tento moment se v jeho království konal běh závodních princezen a musel kvůli tomu být uzavřen kus silnice, ale netrvalo dlouho a pokračovalo se dál napříč tímto územím
Po chvilce dorazila depeše od Muldera, prý musí ještě do sousedního plzeňského království a tak nás při našich cestách opustil a mávnutím se rozloučil
A je to tu! Nechvalně známá hospoda Robin Oil, kde prý čepují patok Naturalu 95 je tu! a hlavně...Má nová krásná princezna
Po levé straně dochovaného obrazu několikrát zmíněný Cody a vedle Minor 
Princeznu jsme se rozhodli projet na nedalekém bývalém letišti, dnes si tu hrají princezny všeho druhu, i ty dvounohé
Bylo mi řečeno, že princezna neměla zrovna na růžích ustláno, nejdříve jí měl ve svých drápkách jistý černokněžník jménem Rieger, který ji zaklel do prapodivného kabátku, ale prý láska vše vylečí a všechny rány zahojí
samozřejmě pouze láska nikdy nestačí a tak bude muset sličný Redy přihodit i něco zlaťáků ale co vám budu povídat, i přes ten zakletý kabátek to byla láska na první pohled...ty krásné velké kukadla, krásná kůže, tyrskysová aura a hlavně jak krásně mluvila 
říkala vrum vrum vruuuuuuuuuuum hnnnnnnnnn vžn hnnnnnnnnn no řekněte sami, krásné že bylo jasno, kupní pergamen podepsán, zlaťáky předány a dál už si moc nepamatuji...jen jsem jí projížděl kde se dalo...tu na zámečku v Blatné, tu u nás na chatě, tu nás doprovázeli dvounožci...
na ten blbinec "rieger" jsem taky zvědavej 
atd atd...práce hodně, ale člověk z toho má mnohem větší radost než pokračovat v kolotoči okolo minulého projektu, který svou hodnotu nezíská
dneska se detuzilo a je to síla 
na nich si dali opravdu záležet a vůbec nešli dolů, takže pomalinku po malých kousíčkách odrbávat...eeeeee...