Příběh : něco o mých CR-X
Napsal: 21 čer 2012 16:51
Tak uzrál čas, abych také něco vyplodil o tom, jak jsem se vlastně k CR-X dostal. Kdysi dávno – to jsem byl ještě studentem, ale pamatuju si to jako by se to stalo včera - kolem tramvaje se prohnalo modré cosi s úžasným zvukem a designem - vylétl jsem sedačky, přeběhl celou tramvaj a snažil se uprutně zjistit co to vlastně u všech rohatých bylo. Na semaforech, kde bylo cosi nuceno zastavit jsem se poprvé setkal s tímhle úžasným kupátkem a bylo vymalováno. No a od té doby jsem o něm tajně snil - bylo to v době kdy i „obyčejné“ ED9 stávaly vysoko přes 100 000, takže šance pořídit si ho byla u mě naprosto nulová. Během roku od tohohle setkání třetího druhu jsem se dokopal udělat si papíry a své začátky jsem věnoval vozům Škoda 105 L a Rapidu 135 – no byla to i škoda let, škodovky mi rozhodně štěstí nepřinesly, ale i tak jsem se na nich hodně naučil. S Rapidem jsem si v mladické nerozvážnosti vyrobil celkem pěkný distanc od řízení neb jsem se o sobě domníval, že jsem rozený Schummacher a skončilo to opravdu nepěknou nehodou a zatraceně velkým poučením do let budoucích. Po vrácení papírů jsem už jako pracující člověk začal přemýšlet, co si pořídit za nové přibližovalo a volba padla nevyhnutelně na CR-X i když měla konkurenta v podobě BMW M3. Po procházení možných a nemožných inzerátů jsem konečně narazil na svoji první CR-X. s cenou která však stále převyšovala moje možnosti. Neváhal jsem však ani minutu a naběhl do první banky a začal vyjednávat o úvěru. K mému udivení mi ho banka poskytla a než se týden s týdnem sešel, byla CR-X z Českých Budějovic u mě doma. Cero u mě vydrželo předlouhých sedm let a užili jsme spolu spoustu legrace, dobrého i špatného a ač jsem se k němu nechoval zrovna v rukavičkách, nikde mě nenechalo, což jsem absolutně nechápal. Musím podotknout, že po sedmi letech ježdění v zimě, v létě to bohužel i hodně odnesla i kastle. No a jednoho dne přišlo to, co zákonitě přijít muselo – milé CR-X se zastavilo a už se nerozjelo – diagnoza - potkaný motor. Opravovat to nemělo cenu (vzhledem ke stavu kastle a stavu zničeného motoru) a tak chudák věrné auto částečné posloužilo jako dárce orgánů a částečně se odebralo na vrakoviště. Však když ho odváželi, bylo mi, jak kdyby umřel člen rodiny – dodnes se někdy jezdím dívat na místo, kde „umřela“. Čest její památce. A tak jsem se začal rozhlížet po novém CR-X – mezitím jsem se stačil i oženit a zatáhnout ženu do kouzla zvané CR-X . A tak si pořídila CR-X 1,5 HF. Já mezitím v hluboké abstinenci po CR-X jsem opět zavítal do Jihočeského kraje a koupil zde CR-X i přes varování Lazzzika, že je to vrak. Vrak ovšem se skvělým motorem. Měl jsem zpět CR-X a byl jsem zas naprosto štastný – ze zpětného pohledu to sice nebyl úplně nejšťastnější kup, ale za ten pocit to sakra stálo. Co se týkalo motorického ústrojí bylo naprosto famozní, ale zdaleka jsem k němu nepřilnul tak jak ke svému prvnímu ceru. Tohle bylo prostě jen „auto“. No a než se rok s rokem sešel, manželku finanční situace donutila CR-X prodat. Dlouho jsem neváhal a Černá Perla šla do světa a v mém vlastnictví se objevilo třetí CR-X – tentokrát US verze. Za tu dobu co ji manželka měla se mi tohle CR-X začínalo líbit stále víc a víc. Stejné a přitom jiné. Osobně si myslím, že se po dlouhé době objevil nástupce mého prvního CR-X. Král je mrtev, ať žije král! Někdy mi sice chybí výkon DOHC, ale HF mi to zase vynahradí krásnou spotřebou. No jen doufám, že tohle CR-X mi již vydrží nadoživotí. Tak Hondám zdar a CR-X zvlášť. Je to přeci jen auto, které si zaslouží více pozornosti než kdejaké „moderní“ koncernové auto. Je to zkrátka LEGENDA. 
krásně se to četlo 
A chtěl jsem se zeptat kolik papa HF ?? 
když je lehká noha umí po mestě max do 6l na 100 když je noha těžká umí i 13l 
a když se nestane něco naprosto neočekávaného a cero někde nerozvěsím po stromech určitě na sraz dorazím