Když jsem si v roce 94 pořídil svou první hondu, vůbec jsem netušil, jaké to bude mít v dlouhodobém horizontu následky. Kamarád tehdy prodával accorda první generace, já měl zrovna peníze po ruce, auto jezdilo super, cena byla únosná, takže proč ne. Do té doby jsem od auta požadoval hlavně to, aby vůbec jezdilo a aby v něm hrálo rádio. Inu, odchoval mě reálný socialismus a nároky jsem neměl velké.
Accord mi věrně sloužil řadu let, pak jsem ho věnoval švagrovi a tomu sloužil dalších x let. A ze mě se stal mezitím zarytý hondař. Zarytý tím, že nechci jinou značku, a dvojnásob zarytý, že jsem se zaryl v době už pomalu dávno minulé, kdy se auta ještě nesytila testosterony a nevypadala jako zbytnělé slepé střevo. Honda v té době dělala, dle mého názoru, nejlepší modely, které dodnes mají velmi slušné jízdní vlastnosti, a s těmi bych chtěl vydržet jezdit už natrvalo, dokud mě nesklátí demence, podagra, byrokratický stát nebo neúnosná cena benzínu.
Za tu řadu let jsem se o hondách ledacos dozvěděl a řadě lidí posléze dokázal i poradit nebo jinak pomoci. Našel jsem mezi hondaři spoustu přátel, kamarádů a spřízněných duší, a věřte mi, že jak člověk stárne, přece jen poněkud okorává a s těmi společenskými styky to jde pomalu do kélu, takže o to víc pak tyhle vztahy těší.
Je řada věcí, které umím a které mě baví, ale přiznám se, že umývat auto mezi ně nepatří. A proto mám obrovskou radost, že si Lazzzik vzal na paškál jedno z našich aut, "rodinné crx", čili concerto s motorem DOHC D16A8, kterým v současné době jezdí má žena, a podrobil ho důkladné očistě zevnitř i zvenčí. Auto se blýská, letité nánosy špíny zmizely a já se tak v obecné rovině zase utvrdil v názoru, že se dobré činy vracejí a že si všelijací hajzlové možná nakradou dost peněz, aby jim auto někdo denodenně umýval, ale z kamarádství a ochoty to pro ně nikdo neudělá.
Takže, Lazzziku, moc jsi mě potěšil a já se tu teď, kromě radosti, že mám umyté auto, snažím lehce popsat i ten přesah, který v tom cítím, lidský a potažmo hondařský přesah, který snad i většinu z nás spojuje. Díky.
A přidávám fotku Lazzzika v akci. Likuška - jak jinak - dohlíží.
Howgh (jdu hledat druhého lahváče)
