A když mi podobné potíže vylíčil Ramik u crxka Lenny, jejíž nově nalakované víko jsem nedávno viděl, začal jsem článek hledat. Bohužel marně, ale co bych to byl za veterána hondí scény, kdybych nevěděl, na koho se obrátit
Takže - díky Darkovi z H-Fans a jeho svolení si přečtěte, co se může stát, když si necháte před lakováním víko opískovat.
Dík patří pochopitelně i autorovi článku, což je Alien z H-Fans.
V dnešní faceliftové tunerské době není vůbec snadné prorazit s autem, které má upravený pouze výkon motoru a ne vzhled motoru, či nejlépe celého vozu. Tento fenomén velice dobře znám ze svého přibližovadla. Vždy, když někomu nadiktuji úpravy, hnedle chce motor vidět, nezajímaje ho, že úpravy jsou vevnitř, ne zvenku. Letmý pohled do jeho tváře napoví, jak velké je jeho zklamání, že koní nebylo dosaženo lakováním motoru. Není tedy divu, že jsem vyměkl i já a když mi Matt řekl o komaxitování (proces popíši níže) ventilového víka motoru, hned jsem mu své víko svěřil (nutno podotknout, že on je v tomto procesu prostředník a sám s komaxitováním nemá nic společného).
Netrvalo ani dva týdny a víko bylo doma. Zvolil jsem matnou červenou, abych jako měl jako pocit, že Type-R mi něco říká….. Při převzetí víka jsem byl Mattem upozorněn, že před vlastním nanesením barvy, je nutné víko opískovat (pomocí kovových kuliček a kovové drtě) a tudíž ať řádně vymyji či vyfoukám vnitřek víka. Při pohledu na vnitřní stranu jsem si ihned všiml zbytků kovových pilin.
Nadešel den montáže a tudíž i avízované očisty. Vzal jsem pistoli a nádobku s technickým benzínem a jal se nečistoty vyplavit. Kompresor nafoukal 800kPa, co víc si přát. Po chvíli se ukázalo, že největší množství nečistot je zaneseno v prostoru pro odlučování oleje ze vzduchu, který předchází odvětrání ventilového rozvodu do sání.
Šipky vyznačují místa vniku drtě a kuliček do odlučovacího prostoru
Při vší snaze z otvoru pro odvětrání lezla stále drť s kuličkami. V tuto chvíli jsem s montáží zaváhal a rozhodl se, že tomu dám poslední intenzivní očistu a pokud to zabere, tak to namontuji. Nejlepší očista by byla prostor pro odlučování otevřít, jenže ten je překrytý plechem a zanýtovaný, jak je vidno na obrázku. Snad pětiminutový zásah vzduchu s benzínem do všech otvorů, které s odvětráním souvisely dodal kýžený efekt a drť se přestala vyplavovat. Víko jsem tedy s klidnou hlavou namontoval.
Po první projíždce jsem si všiml, že mi začal později po nastartování zhasínat olej. S víkem jsem si to nespojoval, protože jsem zároveň vyměnil i olej a olejový filtr. Spíše to naznačovalo, že na olejovém filtru neplní funkci gumová membrána zamezující spadávání oleje. Zkusil jsem vyměnit olejový filtr a problém na chvíli přestal, tudíž jsem montáž víka vyloučil.
Ke konci léta mi volal jednoho dne Johny, že se mu zatavil motor na dálnici z Pohořelic (ve 200km/h). Již v tento moment ve mně trochu hrklo. Vzpomněl jsem si, že Johny byl jedním ze tří lidí, co si nechali komaxitovat víko ventilů. Práce moc, takže jsem se k rozborce jeho motoru dostal až cca za týden. Po celou tu dobu to ve mně značně vrtalo. Vytáhl jsem motor a já se ho jal rozebrat a zjistit tak škody a příčiny. Již po deinstalaci olejové vany se moje obavy potvrdily. I přes velké množství kovových šupin z ložisek klikové hřídele byly přítomny jasně rozeznatelné kuličky a drť z opískování. To by samo o sobě ještě nezapříčinilo zastavení motoru. Hlavní příčinou bylo poškození olejového čerpadla, kterým tyto nečistoty prošly. Omačkaly se zuby a čerpadlo tak ztratilo schopnost dodávat dostatečné množství oleje, nehledě na to že díky poškrábání a omačkání zubů se samotný chod čerpadla výrazně ztížil, téměř zastavil, což můžete sami vidět na obrázku.
Netrvalo ani měsíc a volal mi i Matt, že uvíznul ve městě a z motoru mu lezou podivné zvuky. Okamžité odstavení auta bylo nutností. Vytažení motoru, rozborka a rovnou jsem šel na olejové čerpadlo……stejné příznaky. Omačkané zuby. Pro jistotu jsem otevřel jedno čerpadlo co jsem měl schované na dílně, abych si ověřil jeho stav. Zuby krásně hladké.
Můj nejhorší motorový sen na světě se stal skutečností. Ani na chvíli jsem už nezaváhal s diagnózou mého motoru. Rozborka byla nutností. Nejméně tisíckrát jsem se proklel, že jsem tehdy nedal na můj vnitřní pocit a přesto víko namontoval. Motor ven, vana dolů, čerpadlo dolů. Stejná závada jako v předchozích případech, olejové čerpadlo v háji. Štěstí mi však přálo víc než Johnymu či Mattovi a po kompletní rozborce klikového soustrojí jsem zjistil, že u mne nedošlo k poškození kliky a ložisek! Vybral jsem z motoru a vany zbytky nečistot z pískování, vyměnil olejové čerpadlo a pro jistotu i ojniční ložiska a motor od té doby najel dalších 10tis km. Pro mě to je však velké poučení, již nikdy si nebudu dělat na motoru žádné nesmyslné estetické zásahy. Představa, že by se mi zastavil můj motor ve kterém jsou desetitisíce za materiál na GO a úpravy (o hodinách mé práce nemluvě), mě děsí dodnes.
Přestože mi již je jakékoliv lakování víka proti srsti, popíšu vám postup(y) jak zdárně předejít problémům po pískování a následném komaxitování. Byť se vám to bude zdát asi trochu postavené na hlavu, hlavní parametr při zadávání je instruovat člověka co bude provádět komaxitování, kterou stranu víka má komaxitovat!
První možností, jak předejít vniku pevných částí do prostoru pro odvětrání hlavy je vyrobit např. ze dřeva přesnou kopii dosedací plochy víka a tu pevně připevnit k víku před tím, než jej předáte na komaxitování (nejsem si však jist, zda-li bude při použití dřeva možné díl pak vypálit v peci) + utěsnit vývod z ventilového víka do sání.
Vývod ventilového víka do sání
Druhá možnost je předat víko tak jak je a po jeho vrácení odstranit kryt onoho odlučovacího prostoru na ventilovém víku a to odvrtáním nýtů:
Šipky vyznačují místa odvrtání
Po zdárném odstranění krytu a vyčistění je nyní nutné v místech původních nýtů vyvrtat otvory, vyřezat do nich závit a následně lze krycí plech přišroubovat do vzniklých otvorů zpět. Doporučuji použití velkého množství lepidla do šroubových spojů, zajisté si dovedete představit, co by způsobil uvolněný šroubek ve ventilovém rozvodu, potažmo motoru.
A na závěr bližší vysvětlení pojmů, o kterých tento článek vlastně je:
Komaxitování: Je to takzvané práškové lakování. Na očištěný povrch se nanese prášková barva, která se poté vypaluje za daných teplot (100-200°C) v peci.
Pískování: Je to tryskání pevných částic za účelem očištění povrchu předmětu. Na předmět je velkou rychlostí vržen např. písek a ten po nárazu na předmět z něj například odtraní starou barvu. Nejběžnější používané pevné částice jsou kovové kuličky, písek, kovová drť, atp.
Autor článku: Alien, fotky Dark
nezanevřeš:) 
